Ani Jiřímu Beránkovi, trenérovi třetích tříd, nevzal skoro dvouletý "covidový" výpadek děti z týmu. Jak sám říká, díky skvělé partě, se malí hokejisté vrátily ještě s větší chutí. Práce před sebou mají modrobílí spoustu, ale již nyní se těší na další ročník. Plný her, úsměvů, bruslení, střílení a hlavně hokeje.
Jirko, po skoro dvou ročnících se nynější sezóna odehrála až na výjimky v kuse a celá. Je na dětech vidět výpadek sportovních aktivit?
Myslím, že určitě je znát, když malé děti vynechají sportovní rok, je to pro ně hrozně moc. Dospělí sportovci už mají nějaké návyky, ale malé děti se vše učí a pokud z metodiky vypadnete, někde to děti musí pocítit.
Hodně se spekulovalo a bylo zmiňováno, že případné omezení či karantény budou mít za důsledek nechuť dětí nadále trénovat. Řešili jste úbytek dětí ve vaší kategorii.
Ne, máme skvělou partu, a proto jsme se sešli všichni a moc rádi.
Na čem jste letos s hráči a hráčkami pracovali a kde musí ještě děti přidat?
Tak jako u všech mládežnických kategorií je nyní tlak na bruslení a práci s holí, šikovnost. Ne jinak tomu bylo i u nás. Určitě musíme přidat v kombinaci, ale k tomu potřebujeme umět obstojně dvě činnosti, které jsem již jmenoval. Je potřeba, aby děti na sobě pracovaly i doma. Na herních dovednostech, aby hrály jiné sporty, vnímaly hru a pohyb v ní.
Jak tedy hodnotíte letošní ročník?
Dařilo se nám děti bavit hokejem. Na druhou stranu, máme mezi dětmi velké rozdíly, a tak se bojíme jistého odlivu některých hráčů.
Jaké máte plány na příští ročník?
Pokračovat v nastoleném trendu, posílení trenérského štábu, stále zkvalitňovat bruslení, přidávat nadstavbu v podobě kombinací a herní zátěže. Také bychom chtěli dopřát dětem jeden ranní trénink na ledě navíc a kvalitně se připravovat i mimo led.
Děkuji za rozhovor
